Král Šalamoun
Ženy, které ze všeho nejvíc miloval
král Šalamoun
byly ty, jejichž duši si mohl představit
jako říční proud.
Ihned po této
žhavé představě
usoudil stařec Šalamoun chladnokrevně,
že říční proud ať tak či tak vede k moři
a moře
k nekonečnému oceánu,
ve kterém žádný chrám nemá moc
K oceánu,
jenž každý lidský hřích rozpouští.
Tam by se mohly ztratit ženy
Nebo se mu alespoň vymknout z ruky.
Tehdy si král Šalamoun
rozzuřený do běla vzpomněl, že měl moc
a že v případě nebezpečí
dobře věděl,
jak zastavit tyhle šílené proudy.
Ale ty nebyly jediným nebezpečím...
Mimo moří a oceánů
v ženském pojetí světa
bylo i nebe.
Poslední dobou
mu tajní agenti nosili zprávy,
že si ženy vyměnily pohledy s hvězdami,
z čehož vyplývá,
že srdce
dosud blízká a spolehlivá jako stěny paláce,
hořela v plamenech
těchto nekonečně vzdálených ohňů.
A tak král Šalamoun
začal litovat, že předtím než vytvořil Království,
se nezamyslel nad tím, jak všechny hvězdy
vtělit do vzdušného prostoru své říše.
Z toho vyplývá, že nyní
v pokročilém věku musí studovat detaily astrologie...
Ale stařec Šalamoun již po dlouhý čas
měl sám v sobě jasno.
Nebe a všechna jeho tajemství
jsou podobná ženám,
těm, které nikdy nemiloval.
A když astrologové budoucnosti
využívají nerovnováhy smrtelníků
a snaží se přesvědčit, že vyjednávají s oblohou,
Šalamoun dnes již ví jakéto ohromné kejkle
a provokativní hlouposti,
co berou ženám lásku
co bourá přehrady
silou pokušení, aby vjely do Země zaslíbené
jako božské požehnání,
jako jarní rozbouřená řeka,
jejímuž proudu nic neobstojí.
Translation by
VERA KLONTZA - JAKLOVA
No comments:
Post a Comment